Historie SDH Skuteč

02.03.2009

Každý věk vyniká zvláštností myšlenek a činů, které v lidstvu a dějinách zapsány zůstávají, buď zlatým nebo i černým písmem. Spolčování jest nejšťastnější myšlenkou naší doby. Sotva se ozvaly hlasy „Spolčme se !“, již s radostí pozorovali jsme, kterak blahodárně zapouštěl spolkový život své kořeny, pučel a rostl tak mohutně, že strom ten tisíci jednot, spolků a sborů obsypán jest.Tu vzdělávací, zábavní, sobě výdělečné, svépomocné a jiné spolky se zakládají. I na ochranu majetku a života spoluobčanů vzpomenuto, v době tak mnohoslibné, zakládáním sboru hasičských. Potřeba sboru hasičského uznána i v našem městě, avšak pomýšleti na to, aby obec ze skromných svých příjmů zřídila sbor placený, zde nebylo. V schůzi dne 2. měsíce listopadu 1875 stalo se zmocniti JUDr. p. Kaplana, člena obecního zastupitelstva, k zřízení Sboru dobrovolných hasičů Skuteč.

         U nás byla uznána potřeba hasičského sboru tím spíše, neboť v živé, byť neblahé paměti trvaly veliké požáry z let 1862 a 1867, které zničily půl města. Po delším jednání v roce 1875 sešli se k poradě p. JUDr. Josef Kaplan, Josef J. Přibyslavský a Josef Štirský a sjednotili se na tom, že je možné zřídit pouze dobrovolný, obcí neplacený sbor hasičský. JUDr. Kaplan a  J. Štirský se informoval o způsobu zřizování takového sboru. Dne 19. prosince byl svolán přípravný výbor, ten zvolil předsedu JUDr. Kaplana, členy J. Štirského a  J. Přibyslavského, kteří sestavili stanovy a svolali konstituující valnou hromadu. 2. ledna 1876 se konala v místnosti okresního zastupitelstva valná hromada za přítomnosti 64 členů. Byl zvolen prozatímní výbor a schváleny stanovy. Prozatímní výbor se začal starat o příspěvky, za účelem koupě první stříkačky. Již v prvních krůčcích sboru se začaly objevovat mráčky na spolkovém životě a pamětní kniha vypovídá : „Již mnozí z příčin nepochopitelných přičiňovali se, aby výboru v obtížných počátcích škodili, snad i ten úmysl majíce, sbor v jeho začátku udusiti.“ Překážky byly takové, že výbor byl nucen položit na čas ruce v klín. 25. května 1876 byl vydán zákon, jímž se obcím nařizuje zřizování odborů hasičských. Tak došlo pod dohledem purkmistra Ant. Hlineckého opět k obnovení činnosti výboru. Znovu bylo vydáno, za jakých podmínek je možné stát se členem. Přihlásilo se 23 členů zakládajících, 88 přispívajících a 55 činných. V září na valné hromadě byl zvolen definitivní výbor a přednesena žádost o novou stříkačku. K jejímu umístění až do postavení kolny nabídl místo p. J. Přibyslavský. Pracovní obleky si členové zakoupili ze svého. Během roku 1876 a 1877 zaopatřil výbor 53 přilbic pro mužstvo, 1 pro velitele a 1 pro podvelitele, 12 velkých karabin a 12 malých, 52 řemenů, 1 špičák, 4 sekací nože, 2 trubky, 60 signálních píšťal, 1 harcovku a 12 výpomocných žebříků. Podařilo se zakoupit novou stříkačku v ceně 1036 zl.. Stříkačka byla přivezena za účasti čestného průvodu 8. listopadu 1877. Jednalo se o dvoukolku s předním vozem pro 6 mužů, dvouproudní. Ke cvičení členů nechal sbor postavit na špitálském dvoře lešení, cvičení se konala každodenně. Složení povinného slibu se konalo slavnostním způsobem v městské radnici 27. května. Již 5. ledna 1878 bylo zakoupeno za 100 zl. spáleniště pro výstavbu hasičské kůlny. Pro nedostatek financí musel spáleniště zakoupit velitel a teprve později jej prodal sboru.
 
         V únoru 1878 se konal první hasičský ples, s čistým příjmem 73 zl. a 91 kr. Členové se poprvé představili ve slavnostních blůzách. O činnosti sboru v hasičských novinách : „V čísle 12 ze dne 10. října 1878 uvádíte zprávu, že v pátek dne 5. m.m. vypukl v Pražské ulici ve Skutči oheň a strávil 8 domů a 3 stodoly. Tak tomu také jest. Tento za dvouleté trvání sboru u nás první požár byl témuž příležitostí dokázati, že jest sbor řešený, zvláště u nás sborem blahodárně účinkujícím pro dobro a prospěch nejen občana, nýbrž veškerého obyvatelstva. Ano, jest pravda, že obětavé snahy našeho sboru dosud nedošly dostatečného uznání, ačkoliv většina sboru se přičiňuje, by úkolu svého dostála. Teprve poznáním vydatného užitku při krocení požáru nastává doba, kdy obecenstvo počíná více užitečnost sboru hasičského nahlížeti a větší náklonnosti k němu nabývati. Také toho náš sbor zasluhuje, neb poprvé jsa v činnosti dokázal své obětavé snahy, odvážnost a obratnost. Pan velitel dokázal, že není pouze velitelem, ale též neohroženým hasičem, neb když již první lezec prvního oddělení a první lezec druhého oddělení se zajišťovali a dolů sestupovali, nemohouce nahoře žárem vydržet, chopil pan velitel se slovy „Tam se musí vydržeti “ rouru a nenechaje ani tok zastaviti, vylezl, ačkoliv již poloviny krovů hořela na hřebenu, sám proud řídil a signály dávaje neopustil místo, pokud nebezpečí na nejnebezpečnější této straně odstraněno nebylo. Hasiči druzí opět na druhé straně oheň zkrotili, neb žár byl strašný a vítr obracel každou chvíli plameny na rozličné strany, které ostatní budovy zasáhly a zničily. Jen neúnavnou prací hasičů se podařilo sousední dřevěné stavení otloukáním a bedlivým poléváním zachovati před záhubou. Sbor zaměstnán byl celou noc. Nyní nahlížejí a schvalují zařízení sboru i ti, kteří dříve proti tomu brojili a doufám, že není již daleko čas, kdy vytrvalým a neúnavným snažením, zejména pak svorností a sebezapřením sboru, úplného uznání se dostane“. 
                                                         Český hasič č. 13 z 25.10.1878  
  
         Dne 2. června 1879 se sbor účastnil veřejného cvičení v Heřmanově Městci, v srpnu se stěhovala stříkačka do nové kolny a při této příležitosti sbor obdržel dvě obecní stříkačky ( červenou a modrou). Inventární jmění sboru v roce 1879 činilo 2026 zl.

Léta 1880 - 1894

         V roce 1880 zasahoval sbor sedmkrát. Byly nalezeny dva paličské listy, jeden na rohu domu J. Přibyslavského a druhý ve skříni na poště. V červnu se konalo veřejné cvičení za účasti sborů z Poličky, Svratky, Hlinska, Chrasti, Luže, Chrudimi a Heřmanova Městce. Při této příležitosti navštívil cvičení starosta župní jednoty dr. Jan Figar. V roce 1881 se konaly tradiční hlídky, a přesto sbor zasahoval dvakrát v místě a jednou na Rychmburku.
         Z roku 1882 se dochovaly zprávy o zdařilém  plesu s chrudimskou kapelou, jenž vynesl 82 zl.. Tento značný přebytek byl původcem myšlenek na zakoupení nové čtyřkolové stříkačky. V prosinci téhož roku byla stříkačka zakoupena, ale nepřinesla sboru mnoho užitku. Proto byla v roce 1883 provedena sbírka na novou stříkačku. Kuratorium města Skutče věnovalo 400 zl.. Stříkačka byla přivezena z Uherska, stála 1050 zl. a byly za ni také dány staré stříkačky, modrá a velká červená. 
         V roce 1885 se konala valná hromada. Jednatel podal zprávu za dobu dlouhou a méně utěšenou, dobu, kdy po intenzivním rozkvětu nastala doba stagnace. Cvičení byla slabě navštěvována, devět členů výboru odstoupilo a výborových schůzí bylo pouze 7.
         V den svěcení praporu vojenských vysloužilců, v pondělí svatodušní, oslavoval sbor své desetileté trvání. Sbor se na něj připravoval pod vedením cvičitele sboru chrudimského p. Matěje Vocilky a samotného velitele. 
         Kronika vzpomíná : „Krásná to byla slavnost 14. června. Vzpomínám těch skvostných ozdob města, hlaholu hudeb, vlastenecké řeči p. V. Jehličky při svěcení praporu. Ke třetí hodině odpolední zazněly hlasy, že „ hoří “. Lezci přistavují k domům p. Zvěřiny a Holého žebříky a v malé chvíli chrlí stříkačky spousty vody. Ač při druhé stříkačce praskl savec, byl přec záhy v činnosti. Záchranný pokus velmi se zdařil. Vše svědčilo o pilném výcviku a dovednosti velitelově. Krásně telegrafoval slavnosti Dr. Figar - účastenství bylo imposantní. Přijel i pan okresní hejtman Kalivoda“.
         V roce 1887 se sbor účastnil požáru v Prosetíně. Zdejší Sokol se přihlásil, že v případě požáru jsou ochotni pomáhat. Sbor se nechal fotografovat za účelem odevzdání alba hasičstva znovu zvolenému předsedovi zemské jednoty JUDr. Janu Figarovi.
         Dějiny sboru se pohybují v letech 1888 – 1891 klidným tempem, které odpovídá spolku, jenž má za sebou dobu bujného mládí i dobu krize. V roce 1891 se sbor účastnil svěcení kaple sv. Anny, v září téhož roku požáru na Lhotě. V roce 1892 se sbor účastní hašení ohně v Lažanské ulici v čís. 489, 491 a 492 u Svěráků a Houserů. Dále se zúčastnil slavnosti rodáků A. Rybičky a V. Tomáška. Na valné hromadě v roce 1893 byl přijat návrh na zřízení spolkového praporu. Sbor likvidoval požár ve Štěpánově, Žďárci a Chrasti. Bylo postaveno nové cvičiště u hasičské kůlny a tato byla opravena. Výbor nechal zhotovit tabulky s názvem „ Hasič“ a členové je měli umístěny na svých domech. Skutečské ženy byly požádány o vyšití spolkového praporu, jehož slavnostní svěcení proběhlo dne 19. srpna.

Léta 1915 - 1937

         První světová válka zasáhla rušivě do činnosti sborů i žup. Mnoho členů odešlo na frontu, mnozí se již nevrátili.  
         V době války zůstalo doma pouze 9 členů, kteří zajišťovali základní chod sboru, ale samozřejmě zasahovali i u požárů. Zbývající členové se snažili udržet techniku v provozu, za což se sboru dostalo v roce 1918 po skončení války pochvaly od zemského dozorce.
         Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 nastává u sboru obnovení aktivity.
V roce 1919 byl ustanoven Svaz dobrovolného hasičstva československého s pěti zemskými jednotami. Sbor pořádal poprvé po válce tradiční ples, oslavil 1. výročí vzniku samostatného Československa a konala se dvě veřejná cvičení.
         V roce 1920 zorganizoval sbor 6 cvičení, několik výletů do okolí a jeden do Prahy, sbíral příspěvky na pomník K. H. Borovskému. Na sv. Václava pořádal odpolední koncert a večerní věneček.
         V roce 1921 sbor zakoupil část děkanské zahrady o rozloze 436 m2 za 1278 korun, aby mohl rozšířit zbrojnici a postavit nové cvičiště. Stále se projevovaly problémy s účastí členů na cvičeních, proto byla v roce 1922 stanovena pravidla pro přijímání členů do sboru a jejich zařazování do skupin. Sbor sháněl peníze na přestavbu skladu nářadí. V době žní  provedl generální přehlídku jednotky, kontrolu přístupnosti a funkčnosti obecních studní.
         V roce 1923 se sbor zúčastnil cvičení se sekyrkami na Všeslovanském hasičském sjezdu v Praze. Splnil se dlouholetý sen o novém skladišti nářadí. V roce 1924 byla stará kolna zbourána a na jejím místě postavena nová. Stavba byla zadána staviteli Baťovi, rozpočet činil 52 000 korun. Dále byl v tomto roce u sboru zřízen samaritánský oddíl a sbor pořádal župní školu.
         Rok 1925 byl ve znamení příprav na oslavu 50. výročí založení. K této příležitosti byl   vydán památník.
         V roce 1926 sbor pořádal 9 přednášek o technice, organizoval zájezd do Poličky, účastnil se pietní vzpomínky na K. H. Borovského a Fr. Palackého. V letech 1927 – 1929 došlo k útlumu činnosti. Sbor se zaměřil na administrativní činnost, přednášky a údržbu techniky. Ani finanční podpora nezažehla plamínek aktivity sboru. Světová hospodářská krize v letech 1929 – 1933 se sice projevila v příjmech, ale odborný výcvik, byť za přítomnosti málo členů, neovlivnila.
         V roce 1929 se sbor zúčastnil mezinárodního sjezdu hasičstva v Praze. V roce 1930  sbor opustil dlouholetý velitel a později starosta František Leopold Holý. 
         V roce 1933 byla zakoupena dvoukolá motorová stříkačka za 42 000 korun a 400 m hadic, protihodnotou byla dána stará stříkačka a ještě si sbor musel zapůjčit 15 000 korun. V roce 1934 byl k této stříkačce zakoupen automobilový podvozek.
         V roce 1935 sbor organizoval slavnostní zapálení ohně na oslavu 85. narozenin T. G. Masaryka, účastnil se Heydukových slavností a výročí založení sborů v Luži a Hlinsku. Sbor zakoupil samaritní auto od fy. Dašek z Pardubic a svou připravenost ukázal u 3 požárů. Výročí založení sboru bylo skromně oslaveno až  v roce 1936. Nastává obnovení aktivity členů sboru, o čemž svědčí provedení 30 cvičení a účast u 6 požárů.
         Obrození činnosti sboru pokračovalo i v roce 1937, kdy sbor zakoupil nové hasičské auto, provedl přestavbu hasičské zbrojnice, konal 23 cvičení a 28. října provedl slavnostní přehlídku sboru.

Druhá světová válka

         Vznikem Protektorátu Čechy a Morava byly postiženy i hasičské sbory. Činnost sboru je omezena všemožnými nařízeními, sbor musel konat nařízené hlídky. Pro nedostatek členů byly hlídky složeny pouze z 1 člena sboru a 3 občanů města.
         Druhá světová válka byla dobou pro spolky nepříznivou, sbor musel žádat o povolení všech schůzí, školení a veřejných shromáždění. Veškerá činnost byla zaměřena na vzdělávání podle hasičských novin a na školení nových předpisů. Přes všechny tyto potíže sbor konal 16 praktických cvičení, sborovou školu, likvidoval 6 požárů a připomněl si 65. výročí svého založení.
         Mnoho členů se zapojilo do ilegální činnosti, která se vcelku dobře nechala schovat za hasičskou činnost. Za účast v odboji zaplatilo mnoho členů svými životy. Bratr Karel Rejda byl v letech 1937 – 1940 náměstkem velitele sboru a od roku 1941 až do své smrti velitelem skutečských hasičů. Dnes je již málo pamětníků toho, jak dopadl skutečský sbor za 2. světové války. Když byla odhalena ilegální činnost na Prosečsku, kterou vedl generál Svatoň a kapitán Soška, byli na ně v tehdejší době napojeni i někteří velitelé hasičských sborů z naší oblasti. Došlo k zatýkání těchto lidí, mezi nimiž byl i skutečský velitel bratr Karel Rejda. Někteří koncentrační tábor v Terezíně přežili, náš bratr  Karel Rejda, skutečský velitel, byl však dne 24. 4. 1944 v Terezíně umučen.

Léta 1945 - 1969

         V revolučních květnových dnech roku 1945 se hasiči zapojili do služeb národních výborů. Spolu s vojáky konali pořádkovou a strážní službu, převáděli zajatce a řídili dopravu. Část členů „ pročesávala“ lesy a zadržovala prchající Němce a kolaboranty.
         Do života hasičů po roce 1945 zasáhla řada opatření. V roce 1949 to bylo nové administrativní rozdělení země a s tím spojená změna názvu na Svaz československého hasičstva, dále pak řada nových zákonů, např. zákon č. 52/50 Sb., O ochraně před požáry a jinými živelnými pohromami. Přistupuje se k zavedení typizace a normalizace prostředků požární ochrany. V roce 1950 přechází celá samaritánská služba k organizaci Československého červeného kříže.
         V roce 1953 dochází opět ke změnám v organizaci a změně názvu na Československý svaz požární ochrany. Záznamy o konkrétní činnosti našeho sboru se z této doby nedochovaly.
         U příležitosti výročí založení sboru se konalo v roce 1956 setkání zasloužilých členů sboru. Jednalo se o 11 členů, z nichž nejstarší byl br. Jan  Jirčík, kterému bylo 80 let a byl členem sboru již 54 let. Proběhl nábor mezi mládeží a byla obnovena tradice žákovského družstva.
         V roce 1957 byly zavedeny preventivní kontroly. Družstvo dospělých se připravovalo na soutěž, bohužel většina členů byla povolána na vojenské cvičení a soutěže se nezúčastnili. Svou výbornou přípravu prokázalo družstvo žáků, které se na obvodním kole umístilo na 4. místě a postoupilo do okresního kola, kde se umístili na 7. místě.
         Rok 1958 byl významným přelomem v činnosti všech sborů, neboť byl vydán zákon č. 18/58 Sb., O požární ochraně a byla zřízena Inspekce požární ochrany. U sboru se projevil generační problém, proto proběhl rozsáhlý nábor nových členů. Sbor zasahoval u dvou požárů, vyjížděl ke dvěma technickým zásahům a pomáhal při hledání utonulého pětiletého chlapce.
         Vytvoření generálního plánu opravy zbrojnice bylo hlavní náplní činnosti sboru v roce 1959. Plán se skládal z výstavby nových garáží, nástavby prvního poschodí v původní zbrojnici pro spolkovou místnost a byt domovníka. Sbor konal pořádkovou službu na soutěži Automotoklubu Skuteč.
         V letech 1960 – 1963 probíhala přestavba hasičské zbrojnice. V roce 1962 bylo vyčerpáno více jak 130 000 korun na její přestavbu.
         V dubnu roku 1966 proběhla pietní vzpomínka na bývalého velitele sboru br. Karla Rejdu. Sbor pořádal zájezd do Brna na mezinárodní veletrh. Na odborná školení a praktický výcvik sbor uvolnil 3 000 korun. Byly odstraněny technické nedostatky vozidel, s kterými bylo ujeto v tomto roce celkem 783 km.
         V roce 1967 došlo k drobné úpravě zbrojnice a byla provedena opatření k částečnému vytápění zbrojnice. Proběhla přehlídka techniky a kontrola stavu studní. Byl pořádán velitelský den ve Skutči a sbor zasahoval u 4 požárů.
         V roce 1968 sbor předal starou stříkačku do Boru u Proseče a dostal novou stříkačku PS 12. Konalo se cvičení s úkolem vytlačit vodu od vodárny u sv. Anny na Přibylov. Této zkušenosti bylo využito při vodní kalamitě, kdy sbor čerpal vodu od sv. Anny do městského vodovodu.
         V roce 1969 se konalo okresní poplachové cvičení v Daleticích. Sbor se zúčastnil s veškerou technikou a byl vyhodnocen jako nejlepší na okrese. Dýchací přístroj, který sbor vlastnil, předal lékařům ve Skutči k praktickému používání.

Léta 1970 - 1994

         Rok 1970 byl důvodem ke dvěma významným oslavám. Bylo 95. výročí založení sboru a 25. výročí umučení br. Karla Rejdy. Oba tyto pro sbor významné dny, byly společně oslaveny uspořádáním štafetového běhu. Bylo pořádáno zimní odborné cvičení, znalosti mohli členové uplatnit u 3 požárů.
         Podrobná revize požárního sboru Skuteč z ÚV ČSPO byla nejdůležitější událostí roku 1971. Byla obnovena činnost dorosteneckého družstva a oddílu mladých požárníků. Dále se konalo námětové cvičení na Košumberku, s cílem procvičit průjezd techniky zamořeným územím a dálkovou dopravu vody.
V roce 1972 proběhlo námětové cvičení na Humperkách a mladí požárníci se zúčastnili hry „ Plamen “.
         Na IV. sjezdu ČSPO došlo v roce 1973 ke změně stanov a názvu na Svaz požární ochrany ČSSR.
         V roce 1975 došlo k rozdělení jednotek dobrovolných požárníků na tři skupiny :
C 1 – požární jednotky střediskového významu ( Skuteč)
C 2  - požární jednotky zařazené do výjezdových poplachových plánů (Předhradí)
C 3 – požární jednotky pro potřebu zásahu v místě (Radčice)
         U příležitosti 100. výročí založení sboru byla uspořádána výstava v klubu pracujících. Náš sbor spolupracoval při okrskové spartakiádě na místním stadiónu. Paní Pokorná z Předhradí provedla opravu výšivky historického praporu, který byl předán do městského muzea. Rok 1976 představoval prověrku pohotovosti a práce požárníků celého okresu. Proběhlo celookresní námětové cvičení v Nové Vsi na Vranicích, v činnosti bylo 2019 členů požárních jednotek, prověřeno 207 čerpadel, 121 požárních vozidel, 68 traktorů a 14 nákl. automobilů  JZD. Bylo založeno družstvo mladých požárníků. V roce 1977 proběhlo cvičení CO na Zbožově a v roce 1978 proběhlo propagační cvičení na místním koupališti. Probíhá okrsková soutěž za účasti 12 družstev mužů a žen. Je vybudován plot mezi farou a požární zbrojnicí a pokračují práce na adaptaci zbrojnice. Členové sboru se též podíleli na brigádách při výstavbě zimního stadiónu. Do sboru byl přidělen v roce 1979 nový požární vůz CAS 25 RTHP a při této příležitosti proběhla úprava požární zbrojnice. Historický požární vůz „KLEKNER“ byl předán veterán klubu Hradec Králové. Je pořádána pomlázková zábava a zájezd na LVT do Liberce. Probíhá okrskové cvičení v Lažanech. Členové se účastní zlaté svatby dlouholetého člena a velitele bratra Prokopa.
         V roce 1980 sbor spolupracuje při zajišťování spartakiády na místním stadiónu. Za  sborové účasti proběhlo námětové cvičení ve Skutči a v Radčicích.
         Rok 1981 byl významným mezníkem ve výcviku družstev požárníků. Byla vydána Pravidla požárního sportu, která s drobnými obměnami platí do současnosti. Sbor likvidoval velký požár budovy oděvů na skutečském náměstí, účastnil se okrskové soutěže v Proseči a pro členy  uspořádal zájezd do Českých Budějovic. Činnost družstva MP a dorostu byla opět zahájena v roce 1982. Sbor zajišťoval technickou pomoc AMK Skuteč při motocyklových závodech u sv. Anny a pomáhal při pořádání soutěže o Partyzánský samopal. Na okrskové soutěži získává družstvo mužů 2. místo a postupuje na okresní soutěž do Slatiňan, kde obsazuje 3. místo. V roce 1983 bylo postaveno nové sociální zařízení ve zbrojnici. Sbor uspořádal dvě námětová cvičení, provedl preventivní kontroly v 161 domech a 25 provozovnách. Mladí požárníci se účastní soutěže „Plamen“ ve Skutíčku, dorostenci srazu v Bojanově a muži soutěže na Předhradí. Je provedeno námětové cvičení na stadión TJ s dálkovou dopravou vody z místního koupaliště. 
         V roce 1984 proběhla výměna členských průkazů všech členů, sbor byl rozdělen na tři výjezdová družstva a bylo pořádáno námětové cvičení zaměřené na podmínky zásahu v podniku Botana. Sbor pořádá taneční zábavu na Zbožnově. Mladí požárníci se účastní soutěže v Chacholicích, družstvo mužů na okrskové soutěži v Leštince obsazuje 3. místo. Byl uspořádán zájezd do hasičského muzea v Přibyslavi. Brigádnicky je zajišťována demolice starých domů.
         Rok 1985 byl rokem oslavy 110. výročí založení sboru. V rámci oslav se konalo několik akcí - výroční členská schůze při níž byli odměněni nejaktivnější členové sboru, sbor tvořil čelo prvomájového průvodu s veškerou technikou, připomenutí 40. výročí umučení br. K. Rejdy položením věnce k pamětní desce na hasičské zbrojnici, uspořádání okresního kola soutěže mladých požárníků hry „Plamen“ a okresního kola soutěže dorostu na stadionu ve Skutči, soutěž pro děti při leteckém dni na MDD s ukázkou činnosti oddílu MP a zásahu s pěnou. Rokem prověření činnosti jednotky byl rok 1986, protože sbor zasahoval u 12 požárů, z nichž největší byl požár Dřevotvaru v Chrasti. Sbor pořádal zájezd do Prahy a třídenní zájezd do Maďarska. Družstvo mužů se účastní okrskové soutěže na Předhradí a MP soutěže „Plamen“ v Trhové Kamenici.
         Svépomocí byla vybudována v roce 1987 nová elektrická přípojka ke zbrojnici a dále je projednáván nový svolávací systém jednotky. V roce 1988 byl pro děti pořádán v místní zbrojnici den otevřených dveří. V tomto roce je založena hasičská hudba. Sbor pořádal zájezd do Českých Budějovic a na přehlídku požárních dechových hudeb v Havlíčkové Brodě.
         700. výročí založení města Skutče sbor oslavil v roce 1989 tím, že uspořádal koncert, na který pozval známou kapelu Moravěnku. Pro děti byl organizován zájezd na Matějskou pouť a lední revue do Prahy. Oddíl MP předvedl ukázku své činnosti na letním táboře pro děti v Čachnově. V okresním kole hry „Plamen“ obsadilo družstvo MP 1. místo. Sbor též pomáhá na fasádě školní jídelny v Heydukově ulici. Opakovaně je provedeno námětové cvičení v Botaně.
         V roce 1990 byl vyřešen letitý problém svolávání členů k požárům zakoupením nové sirény, která byla umístěna na zdravotním středisku a odtud rovněž spouštěna. Další posilou pro činnost sboru bylo přidělení požárního vozidla A31/DN 12 (Avia). Byl uspořádán letní tábor pro členy oddílu MP společně s oddílem z Předhradí. Družstvo mladých požárníků se na soutěži „Plamen“ v Blatně umístilo na 5. a 9. místě.
         V roce 1991 došlo ke změně struktury celé organizace a ke změně názvu na Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Dalším zlepšením technického vybavení jednotky bylo přidělení odsávače kouře. Pro zkvalitnění přípravy mladé generace bylo uspořádáno víkendové soustředění MP na Vranicích, pro členy je uspořádán zájezd na „Pyromeiting“ do Brna.
         V roce 1992 sbor nechal zhotovit 10 historických hasičských stejnokrojů. V tomto roce byla též obnovena činnost Hasičské vzájemné pojišťovny, jejímž akcionářem se stal i náš sbor. Dále je pořádán branný závod MP na Štěpánově.
         V roce 1993 za spolupráce MÚ a SDH byl vydán nový požární řád města. Byla opravena střecha hasičské zbrojnice, zakoupeny dva páry vysílaček pro spojení mužstva a uspořádáno posvícenské odpoledne k výročí založení Hasičské kapely.
         V roce 1994 se sbor připravuje na začlenění do Integrovaného záchranného systému okresu. Členové sboru se odborně školí a po zahájení IZS má sbor sloužit, kromě běžné činnosti, k likvidaci železničních havárií. Místní letiště mělo být využito k přistávání letadel likvidujících lesní požáry. Poplachová siréna byla přemístěna na hasičskou zbrojnici a nyní je automatický uváděna do činnosti z Chrudimi. Sbor má v roce 1994 možnost radiového spojení s profesionálními hasiči stabilní radiovou stanicí a stanicí zabudovanou do vozidla CAS 25. Je uspořádán den otevřených dveří pro žáky základních škol a založeno družstvo MP. Družstvo dorostenců vítězí v okresním kole a postupuje do kola krajského ve Dvoře Králové.

Léta 1995 - 2004

         V roce 1995 se sbor aktivně připravuje na 120. výročí svého založení. K této příležitosti sbor pořádá v restauraci Sport slavnostní valnou hromadu a na místním náměstí je uspořádán hasičský den se soutěží na koloběžkách a běhu celého družstva na lyžích. Pro činnost jednotky je dokoupeno 15 ks pracovních oděvů, 6 ks hadic B a 6 ks hadic C. Na výjezdovém vozidle CAS 25 je provedena výměna čerpadla. Jednotka sboru v počtu 9 členů  zasahuje při tragickém železničním neštěstí v Krouně. V roce 1996 je jednotka sboru dovybavena 4 ks dýchací techniky, celoročně probíhá práce s mládeží.
         V roce 1997 jsou prováděny preventivní hlídky na kulturních akcích v místním KD. S technikou se sbor účastní srazu hasičských veteránů v Lešanech u Benešova. Za pomoci sboru je pořádán pro mladé soutěžní kolektivy branný závod na Štěpánově. Již v tomto roce se začíná jednotka potýkat se špatným technickým stavem výjezdové techniky. Jednotka se účastní zásahů na povodních, které postihly nejen naše okolí. Provádí evakuaci tábora v Kutříně, zajišťuje hráz rybníka v Rychnově, kde hrozí protržení hráze a záplava několika stavení.  
         V roce 1998 se členové jednotky podrobují zkouškám odborné způsobilosti hasiče III. stupně, za účasti 14 členů probíhá školení přímého zásahu na Požární stanici Hlinsko. Pro zrychlení výjezdu jednotky je zakoupeno za částku 25 000,- Kč svolávací zařízení typu PG-2R. V květnu probíhá dvoudenní soutěž mladých požárníků v Janderově, pro mládež je uspořádán poznávací výlet po okolí řeky Doubravy. Jednotka provádí ukázku na táboře. Na podzim roku probíhají závody MP v Rosicích a soutěž hry „Plamen“ v Morašicích. Družstvo mladých hasičů se na tyto závody připravuje třídenním soustředěním na chatě v Roudné. Koncem roku probíhá školení velitelů na Ústřední hasičské škole Bílé Políčeny. Zkoušky úspěšně absolvuje Jiří Kubásek a Milan Pešek. Sbor má v této době 59 členů a 13 mladých hasičů. Historické vozidlo sboru CAS 16 Praga RN se účastní jízdy veteránů v Pardubicích. Jednotka se podílí na likvidaci velkého lesního požáru v Toulovcových maštalích, kde pomáhá požár likvidovat i hasičské letadlo. V tomto roce sbor aktivně jedná s městským úřadem o přestavbě hasičské zbrojnice.
         Jednotka nezahálí ve své činnosti ani v roce 1999, kdy se účastní stáže na PS Seč a dále provádí nácvik s člunem na Sečské přehradě.  Do výbavy jsou dokoupeny dvě vozidlové radiostanice a svítilny do výbušného prostředí. Družstvo dětí se účastní soutěže v Heřmanově Městci, kde se umisťuje na šestém místě. V červenci je pro MP uspořádán tábor na Seči. Na podzim začíná přestavba hasičské zbrojnice, na které členové sboru odpracovali více než 800 brigádnických hodin. Z důvodu nastávajícího letopočtu 2000 pět členů jednotky drží dne 31. 12. 1999 hotovost v místě dislokace jednotky.
         V lednu roku 2000 je na valné hromadě zvolen nový výbor, který se aktivně začíná připravovat na oslavu 125. výročí založení sboru. Jednotka v počtu 10 členů se účastní stáže na PS Hlinsko. Sbor se účastní zájezdu na celosvětovou výstavu hasičské techniky do německého Ausburku, pořádá okrskové a okresní kolo požárního sportu a provádí dokončovací práce a úpravy zbrojnice. Na okresním kole je předán dar nejstaršímu členovi sboru p. Bezdíčkovi, který oslavuje své 85. narozeniny. Jednotka se účastní námětového cvičení na truhlárnu v Luži. Probíhá školení na obsluhu radiostanic a nácvik s člunem na Práčovské přehradě. Od měsíce listopad je ustanovena nová výjezdová jednotka (VJ) sboru v počtu 12 členů, pro jednotku je zakoupeno 6 zásahových kabátů. Sbor celoročně pracuje s mládeží a pořádá letní tábor mladých požárníků.
         V roce 2001 probíhá rekonstrukce podlahy ve výjezdových garážích. Sbor pořádá okresní a krajské kolo požárního sportu, při kterém je za účasti starosty Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska p. Richtra a náměstka ministra vnitra gen.por. Štěpána předáno sboru za jeho dlouholetou práci nejvyšší hasičské ocenění, tedy prapor „Bližnímu ku pomoci, vlasti ku prospěchu“. Členové výjezdové jednotky se podrobují prvním povinným zdravotním prohlídkám. Jednotce je zakoupeno 10 párů pracovní obuvi. Pro MP je uspořádán tábor a jednodenní soustředění, jako příprava na branný závod. Koncem roku probíhá školení vedoucích mládeže, které úspěšně absolvují tři členové sboru. Dne 30. 11. 2001 naše řady opustil jeden z významných představitelů sboru pan Miroslav Kunhart st.
         Začátkem roku 2002 probíhá v nově zrekonstruované klubovně valná hromada okrsku. Hasičský veterán CAS 16 Praga RN je vystaven na ukázkách koordinace složek Integrovaného záchranného systému v Hradci Králové – AIR Ambulance, dále se účastní několika oslav výročí založení okolních sborů. Vzniká nový soutěžní kolektiv mužů, pro který se upravuje sportovní PS12 a nakupuje nové sportovní náčiní. Výjezdová jednotka provádí ukázku s člunem při hasičském soustředění na Milovech. Sbor pořádá v prostorách místní zbrojnice posezení se spolky, které se výrazně podílí na chodu a životu města. Koncem roku začíná aktivní jednání o obnově výjezdové techniky. Pro větší podporu hasičů členové sboru sestavují vlastní kandidátní listinu do voleb místního zastupitelstva. Dva členové jednotky jsou vysláni do Ústřední hasičské školy Bílé Políčeny, kde skládají velitelské zkoušky. Členové během roku absolvují 40 hodin odborného školení a své vědomosti a zkušenosti uplatňují v Ústí nad Labem na záchranných a likvidačních pracích při povodních, které zasáhly celé území republiky.
         Rok 2003 je významným mezníkem v historii sboru a jeho činnosti ze dvou důvodů.  Členové VJ od 1. 1. 2003 začínají vykonávat nepřetržitou hotovostní službu v místě bydliště. Tím je zajištěn výjezd jednoho družstva o sníženém početním stavu 1+3 do pěti minut od vyhlášení poplachu. Druhým důvodem je schválení státní dotace 2 mil. korun na nákup nového zásahového automobilu. V měsíci červnu je vypsáno výběrové řízení na nový zásahový automobil. Výběrové řízení vyhrává společnost THT Polička s automobilem CAS 24 Tatra 815 – Terrno v konečné ceně 6. mil. korun. Nové zásahové vozidlo je dne 13. 12. 2003 na Palackého náměstí ve Skutči slavnostně starostou MěÚ Skuteč panem Pavlem Novotným a za přítomnosti ředitele HZS Pardubického kraje plk. Miroslava Kvasničky a zástupců společnosti THT Polička předáno jednotce k užívání. Automobil tak vystřídal v prvotních  zásazích již 24 let starou cisternu. Technické přednosti nového automobilu byly vyzkoušeny již v lednu 2004 u dvou velkých požárů. Sbor v roce 2003 pořádal výlet do sklípku, součástí výletu byla i návštěva zámku Lednice. Opětovně se účastnil AIR Ambulance v Hradci Králové, prováděl ukázku na hasičském táboře v obci Svratouch a koncem roku byla vystavěna nová šatna pro VJ. V měsíci červenec pořádal okresní kolo požárního sportu, při kterém bylo slavnostně předáno jedno z nejvyšších hasičských ocenění a to odznak Svatého Floriána dlouholetému členovi sboru, veliteli okrsku a dlouholetému veliteli skutečské jednotky panu Otakaru Horákovi.
         V roce 2004 má členská základna sboru 107 členů. Sbor nechal pro soutěžní kolektivy za částku 70 000,- Kč upravit soutěžní PS12, zakoupil 8 ks sportovních přileb a zaslal finanční příspěvek na povodňové konto. Členové jednotky se s novým zásahovým automobilem zúčastnili oslav několika výročí založení okolních sborů, provedli ukázku techniky na dětském hasičském táboře a uskutečnili odborné přednášky pro ZŠ Komenského, Smetanova a ZVŠ. V měsíci červnu se účastnili zkoušek na obsluhu motorových pil. Dne 2. října byl za přítomnosti starosty MÚ Skuteč a poslance Parlamentu České republiky p. Severy sboru slavnostně od Ministerstva obrany předán ve velice dobrém technickém stavu zásahový automobil CAS 32 Tatra 815. V tomto roce bylo odpracováno více než 2500 brigádnických hodin, sbor se připravuje na volby nového výboru.
          Sbor každoročně pořádá hasičský ples a spolupracuje při zajištění společenských akcí.